Angles – pod různými úhly / recenze Luďka Strašáka /

Angles – pod různými úhly

jsi jarní louka plná voňavých květů, jsi malá rozesmátá holka…  Být holkou, asi by si mě nové album skupiny Angles získalo svými lichotkami už od prvních taktů. Rozesmátou holkou nejsem, a tak si mě toto album podmanilo až po trošku delším poslechu. Krnovská folk-rocková kapela šlape velice dobře od první do poslední písničky a připravila pro své příznivce – a věřím, že těch příznivců bude po vydání nového alba výrazně víc – 13 nových písniček z autorské dílny Pavla Malíka.  A protože název Angles znamená úhly, podívám se i já na album z různých úhlů.

  1. 0 °, přímý úhel – Základní pohled

Pod nulovým úhlem, tedy tím nejzákladnějším, slyším výborně secvičenou kapelu s příjemnými hlasy Pavla Malíka a Romany Kročilové. Celé album je založeno především na rychlejších skladbách, tak, jak znám Angles na vlastní uši. Překvapily mne ale i pomalejší balady, Zpívám bláznům a sugestivní Anděl.

  1. 60 °, úhly v rovnostranném trojúhelníku – Rovnováha

Jádrem písničky jsou texty a melodie. Melodicky je Pavel Malík velice silný a některé z nich mi zněly v hlavě ještě dlouho po poslechu desky. Píše písničkářsky jednoduché písně s jednoduchou formou, ale každá píseň je jiná, nezaměnitelná. Z jeho stylu výrazně na první poslech vybočuje instrumentálka s názvem Irish, ale hned další píseň Zpívám bláznům začíná vlastně přesně tak, jak skladba Irish končí. V textech autor řeší zdánlivě banální témata, mezilidské vztahy (Světlo a stín, Kostka ledu, Ve tmě tak záříš…), téma smrti a boj o duši (v pseudolidové Cesta), biblická témata (Šalamoun, Kam se skrýt), workoholismus (Zpívám bláznům), nebo týrání dětí (Anděl), písnička ze které až mrazí, a která má bohužel příliš uvěřitelný text.

  1. 90 °, pravý úhel – Co je to pravé?

To nejpravější a nejpravdivější na tomto albu je kapela jako celek. Přímá folk-rocková hudba se zajímavými aranžérskými obraty a postupy. Kapelník občas oživuje zvuk mandolínou místo elektrické kytary, občas se z moře zvuku vynoří violoncello, a když si posluchač myslí, že už jej nic nepřekvapí, ozve se podmanivý klavír. Aby se nakonec objevila píseň zahraná pouze na elektrickou kytaru. Nenápadné dvojhlasy, které se objevují v některých písničkách, této desce přinášejí další body. Možná škoda, že je jich jak šafránu.

  1. 120 °, Pomalé napřimování úhlu, zvuk

Musím pochválit moderně znějící zvuk tohoto alba Jiřího Pašky, který citlivě pracuje s reverby, s kytarovými rejstříky i se správným nazvučením zpěvů.  Ve srovnání s předchozím albem se jedná o kvalitativní posun.

  1. 150 °- úhel téměř přímý, ale ještě ne tak docela

Pokud lehce zaměníme dvojici písmen ve slovu Angles, můžeme místo úhlů dostat anděly – Angels. Zdá se mi, že andělé byli vzniku této desky nakloněni a přinesli inspiraci autorovi hudby a textů. Na desce se zpívá o andělovi padlém, který bojuje o duši, ale mnohem víc o andělech (nebo andělovi), kteří/který autora inspiruje v jeho tvorbě. A to je dobře

  1. 180 °, přímý úhel, Budoucnost neboli Připoj se

Nevím, jakou konektivitu toto album bude mít, ale doufám, že bude vysoká, předpokládám, že výzvu Připoj se, která jako imperativ vládne celému CD, budou posluchači rádi plnit a rádi se připojí ke kapele buď poslechem CD, nebo návštěvou koncertu. Připoj se i ty ke hledání a objevování světa Pavla Malíka a všech jeho Úhlů.

PS:         Všimněte si, že jsem skončil na úhlu 180 ° a další jsem nepřidal. Znamenalo by to, že se skupina vracíí zpět na stejné místo. Já přeji skupině, aby šla neustále za svým cílem a pokračovala směrem, kterým na albu „Připoj se“ vykročila. Připojuji se tedy i já. Hezký poslech.

 

Luděk Strašák, redaktor hudební redakce rádia PROGLAS. 

Comments are closed.

 

 
 
previous next
X